Andrée: Kdo chce, hledá způsoby, kdo nechce, hledá důvody | Rozhovor FEMININE

Andrée

Dámy a pánové, je to tady – další rozhovor! S kým tentokrát? S velkou osobností, mým kamarádem a jedním z nejšikovnějších lidí, které znám – s Andréem. Kdo byste o něm ještě náhodou neslyšel, tak dneska se dozvíte úplně všechno. Ready?

1) Jak bys sám sebe představil?

Řekl bych, že jsem Andrée, protože Andrée není jen jeden člověk, má mnoho směrů, a to hlavně v uměleckém hledisku. Nemusí se to ale nutně týkat jen umění, prostě se věnuju všemu, co mi nějakým způsobem přijde do života.

2) Co vše konkrétně se týká tvé práce? Čemu z toho se věnuješ nejraději?

Moje práce se týká DJingu, jsem promotér pro klub Molly, kde jsem zároveň rezident, zakázky z Punk With Love (které čeká brzy nové rozšíření) a pak nějaké side businessy. Asi to nejlepší z toho je DJing, protože se díky tomu můžu potkat s dalšími umělci, ať už mluvíme o rapperech CZ/SK scény nebo dalších DJs, které cením. Navíc, když hraju, tak cítím tu odezvu od lidí. Stejně tak je mimo DJing skvělej pocit, když si jen tak sedíš a najednou vidíš někoho, kdo přijde ve tvých hadrech. Prostě chodící kousek tebe.

3) Jak dlouho už děláš DJ? Jak jsi se k tomu dostal?

DJ dělám asi od března 2019, to mi bylo 14-15 let, začal jsem už na základce. Přivedl mě k tomu vlastně Skrillex a jeho set z Ultra Music Festivalu 2015, kterej znám doteď nazpaměť. Když jsem viděl, co dělá, strašně se mi to líbilo a neměl jsem dost, a tak jsem si řekl, že to začnu dělat taky.

Když jsem si nakoupil veškerý vybavení a říkal jsem si, že už jsem připravenej, tak jsem byl kamarádovi pomoct v šatně v jednom klubu a zrovna jsme měli stejnou cestu jako DJ Fanny, co tam hrál. Padla zmínka, že taky hraju a nakonec jsem si mohl zahrát tam, kde jsem si přál hrát. Trvalo to asi 15 minut a neskončilo to úplně nejlíp, musel jsem některý věci změnit a něco se přiučit. Protože jsem měl úplně diametrálně jinej pocit z toho, jak to v klubech funguje (Andrée se směje). Můj další cíl byl hrát mimo město, což se splnilo hned další den. Měl jsem 3 hodinový set v Chebu, což je, podle mě, na druhý hraní docela úspěch. A od té doby se to začalo rozjíždět, až jsem se dostal do Molly, kde mám stálý hraní. Shout-out Fanny.

Andrée
DJ Andrée & DJ Norbert Ronin

4) Co tě na této práci baví nejvíce?

To, že můžu být kreativní. Nejsem DJ, kterej hraje pouze jeden žánr, jsem multižánrovej, takže si tam můžu dát, co mě napadne, a celej ten set je otevřenej všemu a je díky tomu dynamickej. Nemít možnost být kreativní, tak jsem asi mrtvej.

5) Máš nějaký zajímavý příběh ze zákulisí, co se týká DJ’s show?

Je jich hodně, ale začnu jedním z těch starších. Hrál jsem v Molly a přišla za mnou nějaká ženská, která už byla hodně opilá a chtěla mě líbat. Tak jsem jí odtáhl, aby pochopila, že nemám zájem, takže mě nechala být. Později přišla zase, tentokrát zezadu, odstrčila mě od pultu ke zdi, vyhrnula si tričko a ukázala mi kozy, začal jsem se strašně smát a vysvětlit, že opravdu nemám zájem a opatrně ji odvedl od pultu.

Potom jsem se na různých shows potkal s rapperama, například s Michajlovem a Danielem Vardanem. To proběhlo tak, že jsem zrovna balil kabely po show a slyším, jak je někdo v backstage. No a ukázalo se, že to je právě Michajlov s Vardanem, takže jsme se nějak zakecali a já se zmínil, že zrovna nemám odvoz, takže budu muset čekat několik hodin. Oni mi nabídli, že mají poblíž zabookovanej hotel, takže můžu jít s nima, vyspat se tam a ráno odjet. Bohužel jsem to teda odmítl, protože jsem druhý den ráno někam brzy musel, ale toho trochu teď lituju, mohla být sranda.

Taky si extrémně cením sdílet stage s někým, kdo je mým vzorem, jako třeba Yzem, což jsou pro mě zásadní momenty v rámci DJingu. Stage jsem už sdílel s mnoha interprety a je neskutečný znát někoho jen z klipu, skrz muziku, a pak mít možnost s ním vytvářet show.

6) Kdy přišel ten zlom a začalo se ti opravdu dařit? V čem spočívá tvůj úspěch?

Myslím, že zlom začal s hraním v Molly cca 2 roky zpátky, kde jsem si přišel na stálý příjem a říkal jsem si, že když u toho vydržím, tak jednou třeba ani nebudu muset do práce, což se mi více méně potvrdilo. Dneska už si vydělám tolik, kolik si myslím, že je odpovídající kvalitě a třeba cítím pokrok v tom, že vnímám to, že cena s kvalitou roste.

Můj úspěch spočívá v tom, že chci. Já sám mám takový motto: ,,Kdo chce, hledá způsoby, kdo nechce, hledá důvody.“ Může to sice trvat, než ten způsob najdeš, ale když ho máš, tak pak už jen letíš a zdokonaluješ ho. A taky nikdy nepřemýšlím nad tím, že to nejde. Prostě to dělám do tý doby, dokud se to nepodaří.

7) Kdybys nedělal to, co teď děláš, čemu myslíš, že by ses věnoval?

Nastoupil bych po škole do firmy a dělal bych to, čím jsem se vyučil. Ale od základky jsem měl vizi, za kterou jsem si šel a plní se mi. Kdybych to neměl, tak bych šel po škole prostě někam pracovat.

8) Jsi rezidentem Molly, jednoho z nejznámějších klubů v karlovarském kraji, proč zrovna tohle místo?

Původně Molly nikdo nevěřil, proto tam nikdo nechtěl hrát, takže jsem tam šel já „na doporučení“. Ten první den, co jsem tam byl, jsem prostě cítil, že si to sedlo – já, to místo, ty lidi. Věděl jsem, že tohle je to ONO. A od tý doby tvoříme silnej tým a myslím, že v karlovarským kraji v tomhle nemáme konkurenci.

9) Máš nějaký vzor, někoho, kdo tě inspiruje?

V rámci DJingu u nás je to určitě DJ Ondrash a DJ Forrest Pine, v rámci muziky Milion+ a lidi kolem nich a za hranicema je to ten Skrillex. A abych nezapomněl – Nobody Listen. Obecně se ale snažím hledat inspiraci ve všem a ve všech, i když to třeba nejsou lidi, jejichž styl života by mi vyhovoval, ale i z toho si beru příklad.

10) Nemůžeme nezmínit, že se ti před nějakou dobou stal incident, který způsobil to, že jsi přišel o nohu. Jak se ti od té doby změnil život?

I když za to fakt rád nejsem a není to nic, co bys chtěl, aby se ti stalo, pořád je to lepší, než abych přišel například o sluch. Vím, že by to mohlo skončit o dost hůř, jsem ve výsledku rád za to, jak to dopadlo. Když se mi to stalo, tak jsem samozřejmě nevěděl, co se mi děje, jak co bude. Je jasný, že jsem z toho byl smutnej, ale řekl jsem si, že buď se zhroutím a na všechno se vykašlu, nebo se prostě stanu tím, co jsem byl předtím a budu pokračovat. Tahle myšlenka trvala asi tak půl sekundy a hned jsem si odpověděl, že s tím přece neseknu. Sice budu potřebovat víc pomoct a víc makat, ale nereálný to není.

Srovnal jsem si v hlavě to, co důležitý je a co důležitý není, i když si nejsem jistej, jestli za tohle mohla ta nehoda nebo jsem si to uvědomil už předtím. Taky mi to ukázalo, který lidi z mýho okolí jsou ty pravý. Uvnitř jsem se s tím vyrovnal, není to taková překážka, je to tak, jak jsem říkal – kdo chce, hledá způsoby, kdo nechce, hledá důvody.

Andrée

11) Když máš volno, co rád děláš, co ti dělá radost?

Ve svý podstatě mám vlastně volno pořád, protože dělám to, co mě dělá šťastným. Když ale nepracuju (což moc nebývá – pozn. redaktora), tak jsem s kamarády, rodinou nebo si nějak jinak užívám chvíle života (všichni víme, co tím myslíme – pozn.redaktora).

12) Na jaká životní moudra jsi za svůj život přišel a chtěl bys, aby je věděli i ostatní?

Tak spoustu jsem jich už řekl, ale ještě mě tak napadá, že čím větší překážky v životě máš, tak tím menší ti další překážky připadají, a díky tomu je dokážeš rychleji a efektivněji řešit. Stejně tak nevěřit na štěstí, protože všechno, na čem tvrdě pracuješ, se časem prostě vyplatí, ať už dřív nebo později. Štěstí za tebe nic neudělá, všechno děláš ty sám. Odvíjí se to od tvých voleb, ne od náhody. A nepočítat s tím, že když něco začínám dělat, že to hned vyjde – raději počítat s málem a radovat se z toho, když se to opravdu stane. I kdyby to nebylo moc velký, stejně za to být rád.

13) Co bys vzkázal čtenářům?

Doporučuju si tenhle rozhovor párkrát přečíst, aby pochopili, co jsem tím myslel a vstřebali z toho to důležitý. A ty, který mají zájem něco v životě dokázat, tak bych jim chtěl říct, aby dělali to, co je baví, co je dělá šťastnými a řídili se tím, co jsem řekl, protože tak to prostě je. Máte se na co těšit, co se týče mojí tvorby, přijdou velký věci, tak doufám, že to budete sledovat!

Závěr

Tak to bychom měli několik důležitých slov a všechny možné informace o Andréem, které jste třeba ještě nevěděli. Doufáme, že se vám rozhovor líbil a brzy vyjde zase nějaký další. Sledujte Feminine na Instagramu a Andréeho tady, ať vám nic neunikne:

Pokud se vám tvorba líbí a chtěli byste blog finančně podpořit, zde máte možnost:

Přečtěte si také předchozí rozhovor s Kačí Křivkovou.

Děkujeme, že jste součástí!

Ellie, The Boss Bitch

Eliška Vachková

Eliška Vachková (Ellie, The Boss Bitch) je zakladatelem blogu Feminine, který je určen především ženám. Cílem je podpořit sílu žen a dát každé pocit, že je jedinečná a měla by na to být hrdá.

Doporučené články

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *