Eliška Vachková Ahoj všichni! Vítejte u dnešního článku, který bude speciální nejen tím, že se jedná o rozhovor, ale hlavně tím, že jde o rozhovor s mojí mamkou. Zeptala jsem se jí na různá témata, která se týkají jejího života, jejích názorů i toho, co dělám já. Pokud chcete poznat blíže osobu, která mě vychovala, hurá do čtení!
1) Jak bys samu sebe představila?
Jsem Soňa Vachková, jsem Elišky maminka, šťastná matka i manželka. Mým koníčkem je astrologie, numerologie a karty.
2) Jak se ve svém životě teď cítíš?
Jsem naprosto spokojená, protože mám šťastné, zdravé dospělé děti, milujícího manžela, se kterým stavíme dům, do kterého se brzy budeme stěhovat a jediné, co bych změnila, je lepší práce a vyšší plat, protože dělat za minimální mzdu není žádný med. Jinak se cítím šťastná a milovaná.
3) Co jsi chtěla dělat za práci jako malá?
Jako malá jsem chtěla být baletka – ze švihadla jsem si pletla dlouhé vlasy a tancovala jsem. Potom jsem chtěla být učitelkou, ale ani jedno nevyšlo. K baletu jsem se nedostala a na učitelku jsem neměla známky, takže jsem šla na přadlenu. Důležité je ale říct, že jsem nikdy nebyla kariéristka a hlavní pro mě byla role matky, takže mi založení rodiny dávalo mnohem víc, tam jsem cítila, že je náplň mého života. Kdyby to bylo možné a nemusela bych chodit do práce, věnovala bych se jen rodině.
4) Co bys chtěla dělat za práci nyní?
Kdybych si mohla vybrat, dělala bych něco jako terapeutku či koučku, prostě bych pomáhala lidem s jejich problémy, protože mám svých zkušeností dost. Ale otázka je, jestli bych to zvládla ustát a nepřenášet to do vlastního života.
5) A proč tu práci neděláš?
Protože se bojím, že nevydělám dost peněz a neutáhneme to. Já potřebuju ve svém životě jistotu, která u podnikání není. Strach mě drží zpátky. Chtěla jsem se věnovat rodině, a tímhle bych jí mohla ohrozit – manžel podnikal, takže vím, jak to chodí. Je sice možnost, že by se mi dařilo, ale nechci na to spoléhat.
6) Co bys poradila svému mladšímu já?
Aby bylo sebevědomější, mělo větší úctu sama k sobě, mělo se víc rádo a nesnažilo se zavděčit všem, protože to nejde, musím se zavděčit hlavně sama sobě. Víc bych myslela na sebe, nedělala tolik kompromisů a řekla včas, když se mi něco nelíbí. Hodně jsem se zapírala, obětovala, a to už bych teď neudělala. Neztrácela bych čas lidma, který mi za to nestojí.
7) Nejsilnější zážitek?
Narození dětí. Je to zázrak přírody, který je prostě úžasný a nestává se každý den.
8) Jak reflektuješ výchovu svých dětí?
Nejsem dokonalá matka, něco se povedlo, něco ne. Největší problém je, že jsem byla úzkostná matka, což mě dost svazovalo. Jinak jsem dělala tak, jak jsem nejlíp uměla. Jak se to povedlo člověk zjistí, až děti vyrostou. Vychovávali jsme s láskou a snažili se, abyste žili hlavně srdcem.
9) Co bys poradila matkám?
Neměly by se brát tak vážně a měly by poslouchat své děti a to, co jim říkají. Důležitá je spolupráce, i když se jedná o vztah matka-dítě. Neznamená to, že starší generace je moudřejší, měly by se od sebe vzájemně učit a jednat spolu rovnocenně. I když je to v pubertě těžký, snaha se cení, dá se to. Když dítěti něco přikazujete, je jasné, že bude odporovat. Namísto toho byste jim měli dát volnost – když dám příklad, tak třeba, pokud potřebujete, aby umyly nádobí, prostě je požádejte a řekněte jim, že toho teď máte hodně namísto nařizování a nastavování podmínek, to děti nesnáší. Většinou matky, které si na své děti stěžují, jsou úplně stejné, a děti to od nich jen převzaly.
10) Co říkáš na to, co dělám?
Jsem spokojená, že děláš to, co tě baví a byla jsi odvážnější než já a narodila jsi se v době, kdy je to jednodušší realizovat. Když jsi poprvé řekla, že nebudeš dělat učitelku ve školce (to jsem studovala, pozn. redaktora), probudil se ve mně strach, že nebudeš mít jistotu, že budeš mít pravidelný příjem a hned se mi vybavilo to nejhorší. Když ale tyto pocity odešly, tak jsem se s tím smířila. Jen jsem potřebovala slyšet, že o těch nástrahách víš, a že si tím jsi jistá. Měla jsem pocit, že si to máš aspoň zkusit, ale konec konců, vždycky se k tomu můžeš vrátit, školu hotovou máš.
11) Co bys mi do života poradila?
Abys tolik nechtěla být dokonalá a nestresovala se, protože je to strašnej bič a nikdy to neskončí. Být víc nad věcí, protože nic není dokonalý. Jinak ty všechno víš, už odjakživa se snažíš rozvíjet svojí osobnost a pracuješ na sobě.
12) Co bys vzkázala čtenářům?
Aby se měli rádi a vážili si sami sebe, protože láska je mocná čarodějka, ale pouze ta bezpodmínečná. Užívejte si každého dne a nechtějte se každému zavděčit – nejprve pomozte sami sobě, až potom můžete pomáhat ostatním. Jen šťastný člověk může rozdávat lásku. A ještě bych chtěla říct, abyste se spoléhali sami na sebe, protože jen vy znáte sami sebe nejlépe. Nečekejte, že vás někdo spasí, ale namísto toho pracujte na svém osobním rozvoji a poznejte, kdo skutečně jste.
Závěr
To bychom měli celý rozhovor. Doufáme, že se vám líbil a mamku jste o trochu blíže poznali. Určitě plánuju rozhovory i s ostatními členy rodiny, takže se na ně můžete těšit. Prozatím se s vámi loučím a doufám, že brzy vysvitne sluníčko a budeme si moct užít následující dny naplno.
Pokud byste Feminine chtěli podpořit, naskenujte QR kód:
nebo zašlete platbu na: 721888425/5500
Děkujeme!
Ellie, The Boss Bitch
Další rozhovory najdete zde.
