Možná si to prostě nezasloužim | Z Myšlenkova

myšlenkov

Momentálně sedim v kavárně, stejně jako poslední dobou každý týden. Je to inspirující, všichni ti lidi kolem a příjemný hluk zahrnující konverzace, které neměly být slyšet a kávovar připravující mi moje ovesné cappuccino. Nad čím se zamýšlím dnes?

Nedávno jsem objevila novou úroveň dna. Bylo to zvláštní. Bylo tam ticho a chlad, asi tak nějak si představuju smrt. Všechno mi bylo jedno, všechno. Odevzdaná jsem si šla do Tesca pro pizzu a 3 limonády UGO, protože mi přestalo chutnat jíst, tak abych to tělo tak netrápila. Určitým způsobem mi bylo dobře, měla jsem klid, žádné myšlenky. Ale bylo mi smutno, hodně. Lehla jsem si na hromadu prádla, které se chystalo do pračky a rozbrečela se. Znáte takový to „padla jsem na kolena“? Tak tak nějak to vypadalo. Teď se tomu směju, ale nebylo to hezký, vůbec.

Musela jsem se držet, abych nezačala křičet. Když mám psychický záchvat, vypadá to jako V zajetí ďábla. Asi si to dokážete představit, takže jsem chtěla mé sousedy ušetřit obavy, že mě někdo přišel zabít, a ovládla jsem se. Kam se chodíte vyřvat? Reálně, je nějaký bezpečný místo, kde by se o mě nikdo nemusel bát?

Přiznala jsem si to. Nezasloužim si, aby mě měl někdo tak rád, jak bych si představovala. Víte proč? Protože to skutečně nechci, jen si to myslím, ale moje jednání tomu neodpovídá. Kdyby to tak bylo, už by mi to bylo dopřáno, jenže není. Nejedná se o trest, já to takhle chci, jen jsem o tom nevěděla. Moje volby vypovídají o tom, že nechci v životě klid, ale chaos. Chci řešit, chci drama a nuda mě děsí. Takže mám, co jsem chtěla, nemůžu se divit.

Možná to tak máte i vy. Možná to nechcete slyšet, ale třeba si nezasloužíte takovou lásku, kterou dostávají druzí. Protože se tak nechováte. Nerozhodujete se pro ni, raději volíte něco, co vás pohltí, co je plné toxinů a časem vás to zničí. To jste nechtěli slyšet, co? Chtěli jste slyšet slova politování a tvrzení, že někdo někdy určitě přijde. Nepřijde. Zvedněte se z tý země a jděte dál, sami, bez myšlenky na to, že jednou se to změní. Dokud to nezměníte v sobě, dokud si neuvědomíte, kde děláte chybu, bude to pořád stejný. A můžete nadávat a obviňovat koho chcete, ale konec konců jste to vy, komu tenhle život patří.

Ellie, The Boss Bitch

Přečtěte si také minulý post z Myšlenkova.

Sledujte nás na Instagramu a Tik Toku a poslouchejte náš podcast Slay and Pray.

Eliška Vachková

Eliška Vachková (Ellie, The Boss Bitch) je zakladatelem blogu Feminine, který je určen především ženám. Cílem je podpořit sílu žen a dát každé pocit, že je jedinečná a měla by na to být hrdá.

Doporučené články

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *