Eliška Vachková Čauky, čauky, bobísci! Že by novej pozdrav? Nicméně, dneska se budeme věnovat velmi osobnímu tématu, a to jsou moje insecurities, nebo-li nejistoty (ale v angličtině to zní prostě líp, co si budem). S čím vším mám problémy, nad čím v noci přemýšlím, když nemůžu spát a co mi otravuje život?
1) Nejsem dostatečně dobrá
S tímhle problémem se potýkám již od dětství, kdy jsem se rozhodla mít ty nejlepší známky a celkově působit jako ta nejchytřejší, protože kdyby tomu tak nebylo, znamená to, že za nic nestojím. To, jak mě všichni chválili a zdůrazňovali, že TAKHLE se chová hodná holka, mi moc nepomohlo. Když jsem se v 18 letech probudila ze snu a došlo mi, že skutečně důležité jsou úplně jiné věci, byl to pro spoustu lidí velký šok a už jsem se jim tak nelíbila.
I když dřu na své kariéře, na tom, abych byla dostatečně uvědomělá, sečtělá, chytrá, vtipná, sexy, sexuální a pro všechny osoby v mém životě tu byla tehdy, kdy mě potřebují, pořád si někde vzadu myslím, že to nestačí. Nestíhám život, a tím pádem nejsem nejlepší verzí sama sebe, kterou bych měla být.
2) Nejsem „it girl“
Zcela upřímně.. i když mám perfektní postavu (jo, nebojim se to přiznat, makám na ní bez přestávky 8 let), hezký vlasy i ksichtík, umim se malovat a když se mi chce, i dobře obléct, pořád se nevnímám jako „ta holka“, ze které jde sebevědomá energie a dokáže ovládnout celou místnost jen tím, že do ní vkročí. Cítila jsem to u spoustu holek, se kterými jsem se bavila, ale u sebe ne. Můžu být sebelepší, stejně si nikdy svýma očima nebudu připadat tak cool.
Myslím, že je to tím, že jsem jako malá byla šedá myška a ve svý hlavě jsem se tak rozhodla vnímat i po zbytek života.
3) Co neznám, to pokazím
Jsem hrozně nesebevědomá ve věcech, který neznám, jako je třeba práce. Zadejte mi něco, co jsem nikdy nedělala a sledujte, jak mi to jde, a zcela jistě vám řeknu, že to poseru. V 19 letech jsem pracovala 2 dny v kavárně (než jsem dala výpověď haha) a i když mi říkali, že jsem schopná tu práci dělat, já jsem si to rozhodně nemyslela a viděla jsem, jak moc mi to nejde. Tak mě to bolelo cítit, že nezvládnu něco, co mám, že jsem raději odešla (díky Bohu, dneska jsem někde úplně jinde).
Tím, že jsem si i v práci zažila ponižování a špatné zacházení, jsem automaticky získala pocit, že když něco pokazim, dostanu za uši. Pravda je ale taková, že to tak vůbec být nemusí, navíc o sobě vím, že schopná jsem v docela dost oblastech, tak proč o sobě tolik pochybuju, hm?
4) Jsem moc ufňukaná
Posledním bodem, který si často opakuju v hlavě je to, že moc fňukám. Nesnáším, když se lidi litujou a dělají ze sebe oběť, proto když mám nějakou myšlenku ve stylu „mám to fakt těžký teď“ (a to i v případě, že to opravdu těžký mám), automaticky si vynadám, že dokud nežiju na ulici, nemám si na co stěžovat. Velmi ráda se kárám (to je to BDSM haha), takže pokud uvidíte, jak brečim a za 2 minuty se tomu směju, je to proto, že si ani nechci dovolit být „slabá“ a ufňukaná, protože taková holka to přece nikam nedotáhne!
Závěr
Věřte, že i ti nejúspěšnější lidi na planetě mají nějaké ty insecurities, strašáky, se kterými se vyrovnávají, a je to naprosto v pořádku. Cílem není být dokonalý a bez jediné pochybnosti, ale spíše o nich vědět, a navzdory tomu se cítit dobře a být v životě šťastný.
Ellie, The Boss Bitch
Přečtěte si také o tom, jak se naučit sebelásce.
Sledujte nás na Instagramu a Tik Toku a poslouchejte náš podcast Slay and Pray.
