Možná nejsem tak úplně normální, ale stejně to zvládnu | Z Myšlenkova

úzkost

Ahoj! Nedávno jsem se rozhodla, že bych chtěla více přispívat, takže články budou vycházet o něco častěji (snad). Budou reagovat na aktuální věci, na myšlenky, které mě napadají nebo je prostě budu chtít vydat, aniž by spadaly pod měsíční kategorie (každý článek totiž patří do jedné z kategorií). Zatím ani netuším, jak se článek bude jmenovat, nicméně vím, že ho chci vydat.

Momentálně se necítím moc fajn. Mám úzkost a píchá mě u srdce. Naštěstí už jsem z nejhoršího stavu venku, přesto jsem ale rozesmutnělá z toho, že mě to zase potkalo. Někdy přemýšlím nad tím, jestli můžeme trvale změnit něco, co je v nás zakořeněno tak dlouho. Naučí nás veškeré věci, které se pak celý život odnaučujeme. Achjo, zvládnu to vůbec? Možná nikdy nebudu žít normální život. I když ho miluju, jsou chvíle, kdy se snažím myslet jen na to, abych to zvládla.

Nebýt občas v dobré náladě je v pohodě, ale mít tak silný stres z toho, že nemám dostatek času pro sebe, až mě bolí břicho, to asi v pohodě není. Možná bych se měla léčit, a nebo radši ne, vždyť to přece už všechno znám, jednou jsem tím prošla, je to jen období. Ať už trvá den, týden, nebo měsíc, je nekonečný.

Když jsem měla svůj cca měsíc a půl bez úzkostí, připadala jsem si neskutečně šťastná a přišla mi nesmyslná každá chvíle, kdy jsem byla ve stresu, jako ztracený čas a nechápala jsem, jak jsem to vůbec dělala. Všechno se to zpátky zvrtlo v době, kdy přišlo hodně změn a já najednou žila život, ve kterém se střídají lidi jako na běžícím páse. Šílený, pro mě. Jsem zvyklá na klid a vyžaduju svůj osobní prostor, ale najednou byl můj volný čas vyhrazen někomu jinému, a tak jsem ztratila rovnováhu a od té doby mě zase trápí ten nepříjemný tlak.

Proč vám to píšu? Sama nevím, možná je to znamení. Možná je mi konečně tak zle, že mám potřebu vám to říct. Možná to zrovna tobě pomohlo, protože sis myslela, že jsi na konci svých sil. Jasně, že nejsi. Zítra vstaneš a dáš to, stejně jako já. Možná to nebude ten nejlepší den, ale přežijeme ho a jednou budeš vzpomínat jen na to, co ti tyhle strasti dali a necháš odejít to, co ti vzali.

Ellie, The Boss Bitch (i když broken)

Speciálně tímto článkem zdravím Nelču 🫶

Sledujte nás na Instagramu a Tik Toku a poslouchejte náš podcast Slay and Pray.

Eliška Vachková

Eliška Vachková (Ellie, The Boss Bitch) je zakladatelem blogu Feminine, který je určen především ženám. Cílem je podpořit sílu žen a dát každé pocit, že je jedinečná a měla by na to být hrdá.

Doporučené články

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *